Materiály a informace o svědectvích v češtině

Jaroslav Kraus

Jaroslav Kraus popisuje svůj útěk z evakuačního transportu. Šlo o stejný transport, který se později proslavil díky povídce Arnošta Lustiga a filmu Démanty noci Jana Němce.

Jaroslav Kraus se narodil roku 1922 v Praze. Podle zákonů platných na území Protektorátu pocházel z takzvaného "smíšeného manželství". Přežil ghetto Terezín, a tábory Osvětim - Birkenau, Buchenwald, a Meuselwitz. Žije v Praze.

  • Jaroslav Kraus

    Jaroslav Kraus popisuje svůj útěk z evakuačního transportu. Šlo o stejný transport, který se později proslavil díky povídce Arnošta Lustiga a filmu Démanty noci Jana Němce.

    Jaroslav Kraus se narodil roku 1922 v Praze. Podle zákonů platných na území Protektorátu pocházel z takzvaného "smíšeného manželství". Přežil ghetto Terezín, a tábory Osvětim - Birkenau, Buchenwald, a Meuselwitz. Žije v Praze.

  • Jan Orlik

    Jan Orlík popisuje svůj ilegální odchod z Protektorátu Čechy a Morava. Jako mnozí jiní směřoval do Polska, přes Ostravu.

    Jan Orlík se narodil jako Jan Adler roku 1919 v Praze, ale vyrůstal v Železné Rudě a v Klatovech. Po okupaci Československa uprchl do Polska, kde vstoupil do Československé armády, a přes Švédsko odjel do Velké Británie. Bojoval u Dunkirku, po válce se vrátil do vlasti.

  • Zuzana Růžičková - Kalabisová

    Zuzana Růžičková vzpomíná na poválečný návrat z koncentračních táborů domů, do Plzně.

    Zuzana Růžičková se narodila roku 1927 v Plzni. Po absolutoriu tamního gymnázia byla odvlečena do ghetta Terezín, odkud byla dále deportována do tábora smrti v Osvětimi - Birkenau. Osvobozena byla v koncentračním táboře Bergen - Belsen. Po válce vystudovala hru na klavír a cembalo, a stala se světově uznávanou interpretkou a profesorkou hudby.

Informace o Institutu USC Shoah Foundation

V roce 1994, inspirován vlastními zkušenostmi z natáčení filmu Schindlerův seznam, založil Steven Spielberg nadaci Survivors of the Shoah, aby sbírala svědectví přeživších Holokaustu a dalších pamětníků. Nadace natáčela židovské pamětníky, ale také homosexuály, svědky Jehovovy, osvoboditele a svědky osvobození, politické vězně, zachránce, Romské pamětníky, přeživší programu eugeniky, a účastníky soudů s válečnými zločinci. V průběhu několika let USC Shoah Foundation shromáždila v 61 zemi světa přes 53 000 svědectví ve 39 jazycích; dnes je to jeden z největších podobných digitálních videoarchivů na světě.

V roce 2006 se tato Nadace stala součástí Dana and David Dornsife College of Letters, Arts and Sciences na Univerzitě Jižní Kalifornie (USC) a přijala nové jméno: USC Shoah Foundation Institute for Visual History and Education. Tato změna názvu odráží rozšířenou misi Institutu: překonávat předsudky, netoleranci a fanatismus – stejně tak jako utrpení, které způsobují – prostřednictvím vzdělávacího využití svědectví z archivu Institutu. Institut spolupracuje s partnery po celém světě, a poskytuje nejen veřejný přístup k archivu interview, ale i studijní stipendia v mnohých oblastech bádání. Institut a jeho partnerské organizace také využívají archiv k tvorbě vzdělávacích produktů a programů, které mohou být využívány v mnoha zemích a v různých jazycích. Institut tak slouží pedagogům, studentům, a badatelům z celého světa. Již brzy navíc začne natáčení a archivace svědectví lidí, kteří přežili i jiné genocidy.

Aby pomohl pedagogům a studentům v České republice, dal Institut USC Shoah Foundation několik úryvků z interview s pamětníky k dispozici metodickému portálu Rámcového vzdělávacího programu (RVP) coby digitální učební materiály. Například úryvky z interview s Viktorem Lašem, vězněm Terezínského ghetta nasazeným na „vyčištění“ Lidic po jejich zničení, naleznete na http://dum.rvp.cz/materialy/svedectvi-viktora-lase.html . Kromě toho Institut vytvořil modelovou hodinu v češtině „Když rasismus je zákon“, dostupnou na internetu. Tato hodina obsahuje interview z archivu Institutu a může být stahována a tištěna pro využití ve školách.

Materiály v češtině

Dalším materiálem v češtině, který je plně dostupný na internetu, je soubor metodických modelů pro výuku na ZŠ a SŠ vytvořený ve spolupráci s Památníkem Terezín. Pod názvem Ghetto Terezín, holokaust a dnešek najdete celkem dvanáct modelových hodin.

Lokalita hlavního pražského deportačního shromaždiště pro osoby označené za židy je často označována termínem Radiotrh. Areál takzvaného Nového výstaviště, kde se od poloviny dvacátých let minulého století pořádaly vzorkové veletrhy, bývá také omylem označován jako Veletržní palác – ten se ale nachází naproti, přes Veletržní ulici…

Historie města sahá nejméně do 12. století. Po prvním dělení Polska roku 1772 bylo město anektováno k habsburskému Rakousku, k polské správě se vrátilo až po skončení první světové války. Mezitím se Osvětim stala průmyslovým centrem a důležitou železniční křižovatkou. V roce 1921 mělo město 4 950 židovských obyvatel. V předvečer druhé světové války žilo v Osvětimi 8000 židů, přes polovinu populace města. V říjnu 1939 bylo město připojeno k Velkoněmecké říši.

Institut USC Shoah Foundation připravil pro české učitele a studenty hodinu Když rasismus je zákon, která studentům pomůže prozkoumat fenomén etnické, náboženské a kulturní asimilace, a na konkrétním případě tzv. Norimberských zákonů demonstruje, jak se může extremistický předsudek stát součástí právního řádu totalitního státu a postihnout široké vrstvy obyvatelstva. Základem hodiny jsou úryvky z interview s pamětníky z archívu Institutu.