Úryvky ze svědectví Karla Sterna, Zdeňka Franka a Mileny Procházkové obsahují mozaiku vzpomínek na vinohradský židovský sirotčinec za okupace. Navazují na předchozí materiály tohoto souboru vybízející k diskusím o identitě, rasistických zákonech a nálepkách, které si lidé navzájem dávají. Změna jména jednoho z protagonistů těchto vzpomínek, Rudolfa Freudenfelda, který se v poválečném Československu přejmenoval na Fraňka, může vybízet k diskusím o kontinuitě protižidovských a potažmo i protiněmeckých předsudků.

Zdeněk Frank se narodil v roce 1914 v Luštěnicích, vyrůstal v Nymburce. Po smrti otce se přestěhoval do Prahy, aby dohlížel na bratra, umístěného do pražského židovského sirotčince. Za protektorátu si obstaral falešné „árijské“ dokumenty, byl pracovně nasazen v Rakousku a pod cizí identitou se dožil osvobození.