Vinohrady

Identita

iWalk_CZ_01

Identita - Bělehradská 71

Language: Czech

Úryvek ze svědectví Viktora Schwarze se věnuje náboženské identitě a popisuje život jednoho ze židovských obchodníků na Vinohradech.

Viktor Schwarz se narodil roku 1914 na Vinohradech. Studoval v Praze a ve Dvoře Králové. Po okupaci a vzniku Protektorátu Čechy a Morava se pokoušel emigrovat. Roku 1940 odjel na Slovensko a v Bratislavě nastoupil na loď ilegálních emigrantů do Palestiny. Loď plula po Dunaji, přes rumunský přístav Sulina. Do Palestiny pan Schwarz nakonec doplul na lodi Sakarija. Coby ilegální imigrant byl ihned internován v táboře Atlit. Po propuštění z internačního tábora vstoupil do československé armádní jednotky formující se v Palestině pod britským velením. Bojoval u Dunkirku, účastnil se osvobozování Francie, byl vyznamenán medailí za chrabrost. Domů se vrátil jako voják západní armády.

Když císař František Josef I. udělil na začátku roku 1867 novému městu za hradbami Prahy název Královská obec Vinohrady, respektive Královská Vinohradská obec, procházela jeho říše obdobím zásadních změn. Do života byl uváděn soubor ústavních zákonů, které se měly stát základními kameny nové občanské společnosti. S takzvanou prosincovou ústavou získali občané řadu práv týkajících se osobní, náboženské, spolčovací a shromažďovací svobody, stejně tak jako svobody svědomí, projevu, pohybu osob, vlastnictví či povolání. Obdrželi státní občanství a byli si před zákonem rovni.

Poprvé v moderní historii měli i židé stejná práva jako ostatní obyvatelé. Ze stísněných a chudých židovských uliček českého venkova se jejich obyvatelé nejprve stěhovali do blízkých vesnic a městeček, odkud mnohdy i díky nevraživosti starousedlíků po čase odcházeli do větších měst, průmyslových a obchodních center nabízejících anonymitu a s ní nový začátek. Také Královské Vinohrady nabízely naději na nový život bez nucené segregace, špíny a chudoby, bez vzpomínek na někdejší ghetto. Získání občanské svobody a překotné společenské změny přinesly nové generaci židů v Čechách do té doby neznámou otázku vlastní identity. Dříve bylo vše jasné, izolace a perzekuce jasně definovala mantinely židovské existence. Jednotící role náboženství v moderním světě ustupovala do pozadí. Část židů zůstávala věrná německojazyčné rakouské kultuře, která jim dala rovnoprávnost. Část židů, zejména venkovských, cítila potřebu podpořit český národ v jeho boji za sebeurčení. Sami sebe považovali za součást tohoto národa.

Úryvek ze svědectví Viktora Schwarze se věnuje náboženské identitě a popisuje život jednoho ze židovských obchodníků na Vinohradech.

Celé interview, ze kterého tento úryvek pochází, můžete shlédnout v Centru vizuální historie Malach, http://malach-centrum.cz.

Viktor Schwarz se narodil roku 1914 na Vinohradech. Studoval v Praze a ve Dvoře Králové. Po okupaci a vzniku Protektorátu Čechy a Morava se pokoušel emigrovat. Roku 1940 odjel na Slovensko a v Bratislavě nastoupil na loď ilegálních emigrantů do Palestiny. Loď plula po Dunaji, přes rumunský přístav Sulina. Do Palestiny pan Schwarz nakonec doplul na lodi Sakarija. Coby ilegální imigrant byl ihned internován v táboře Atlit. Po propuštění z internačního tábora vstoupil do československé armádní jednotky formující se v Palestině pod britským velením. Bojoval u Dunkirku, účastnil se osvobozování Francie, byl vyznamenán medailí za chrabrost. Domů se vrátil jako voják západní armády.

V úryvku je zmiňován obchod Maxe Langera, otce Františka, Jiřího a Rudolfa Langerových. Stejně jako jeho manželka Růžena pocházel z českého venkova: ze Starého Ranska u Havlíčkova Brodu. Zasloužilý propagátor českožidovského hnutí a dlouholetý místopředseda židovského dobročinného spolku neztratil víru ve splynutí židů s českým národem ani za protižidovských pogromů, které na Vinohradech proběhly na konci roku 1897. Synové sice chodili na školní hodiny židovského náboženství, považovali se však za Čechy. Nejznámější z nich, MUDr. František Langer, se stal spisovatelem a dramatikem.

Otázky k diskusi:

  • Jaký přídavným jménem Viktor Schwarz označil své židovství?
  • Co formuje naši identitu?
  • Kdo rozhoduje o naší identitě?
  • Můžeme mít více identit?
  • Jaké jsou součásti naší identity? (jazyková, národní, sociální, profesní, geografická, náboženská, věková, apod.)

Na téma identity je k dispozici rozsáhlý materiál projektu „Naši nebo cizí?“, využívající další úryvky svědectví z archivu USC Shoah Foundation:

http://www.nasinebocizi.cz/metodicke-materialy/vyuziti-videozaznamu-svedectvi-pametniku/

http://www.nasinebocizi.cz/dokumenty/vypovedi_usc_sf/zidovske-identity-mezi-virou-a-narodem/

Více k tématu identity si můžete přečíst v kapitolách Jazyky Židů v českých zemích a Emancipace v publikaci Velké a malé dějiny projektu „Naši nebo cizí?“:

http://www.nasinebocizi.cz/wp-content/uploads/2014/02/2-04_Emancipace.pdf

Bělehradská 71

SLOVNÍČEK:

Chazan, někdy také kantor: muž, který v synagoze vede společné modlitby.