Sidney Glucksman remembers his experience in the Dachau concentration camp including seeing the crematorium. Sidney also recalls how he confronted local bystanders after liberation.

Leo Egan remembers returning to his hometown of Lodz, Poland after liberation in 1945 and finding out his home was occupied by a Soviet general.

Rose Schindler remembers the restriction on Jewish people including travel restrictions, property seizures, curfews and even the roundups of Jewish men for forced labor in her hometown in Czechoslovakia.

Eva Slonim describes life in the experimental barracks where she and other children were imprisoned in Auschwitz. She recalls how all the children would share memories of family and dream of their homes. This testimony clip is featured in the new IWitness activity Information Quest: Eva Slonim.

Marcel Rutagarama describes how he was nearly buried alive after being severely injured and escaped from his perpetrators during the 1994 Rwandan Tutsi Genocide.

Shortly after triggering World War II with its 1939 invasion of Poland, Nazi Germany set about repurposing a system of immigrant barracks in the city of Oświęcim to house political prisoners. Renamed Auschwitz, the facility would become the most notorious killing factory in human history. Tracing this tragic trajectory is the 15-minute documentary “Auschwitz.”

Kurt Messerschmidt describes the aftermath and fear after the Kristallnacht Pogrom - an organized pogrom against Jews in Germany and Austria that occurred on November 9–10, 1938. Kristallnacht is also known as the November Pogrom, "Night of Broken Glass," and "Crystal Night." This testimony clip is featured in the IWitness activity, Information Quest: Kurt Messerschmidt.

Peter Braunfeld recounts experiencing anti-Semitism as a child in Vienna after Austria was annexed by Nazi Germany.  This testimony clip is featured in the new IWitness activity, A thing of the Past? Anti-Semitism Past and Present.

Xia Shuqin recalls the Nanjing massacre on Dec. 13, 1937 and how she hid from Japanese soldiers during the invasion.

Andrzej Siemiatkowski speaks in Polish about the medical experiements and forced labor he experienced in the Auschwitz camp complex.

Rose Kaplovitz reflects on the end of WWII and liberation - featured in the IWitness activity Found Poetry – A Language Arts Lesson.

Dachau camp liberator Paul Parks recalls experiencing racial discrimination in the United States after returning home from fighting in WWII.    

Martin Aaron speaks on trying to reconnect with any family members who had survived the Holocaust after he was liberated from Bergen-Belsen. He recalls how his search led him to family in America.

Kurt Wehle, one of the post-WWII leaders of Czech Jewry, describes the postwar climate in Prague up to the Communist putsch of 1948, when he had to escape from Czechoslovakia. This testimony clip is featured in the new exhibit, “Shattered Hopes: Postwar Czechoslovakia as a Crossroads of Jewish Life,” at the Jewish Museum in Prague.

Herbert Friedman discusses his mother’s decision to take in three Jewish refugee children from Nazi Germany. Friedman attributes his family’s decision because of their faith and his mother’s prominent role within their synagogue New Haven, Connecticut.  

Ellen Brandt recalls the implementation of the Nuremberg Laws in Berlin and her participation in a Jewish youth movement BDJJ or Bund Deutsch-Jüdischer Jugend. She also reflects how the organization helped her connect with her Jewish identity.

Otari Amaglobeli, a military surgeon with the First Ukrainian Front discusses the population of Auschwitz and the medical assistance his unit provided to prisoners upon liberation on Jan. 27, 1945.

Úryvek ze svědectví Viktora Schwarze se věnuje náboženské identitě a popisuje život jednoho ze židovských obchodníků na Vinohradech.

George Topas describes how he prayed with his tefillin (phylacteries) every morning in the camp barracks before he was sent out to forced labor. 

Úryvek ze svědectví Antonína Sternschusse na příkladu vyloučení ze školy popisuje dopad rasistického zákonodárství na české rodiny, jejichž členové byli označeni za židy.Antonín Sternschuss se narodil roku 1925 v Sušici, vyrůstal ale v Praze na Vinohradech. Byl vychováván jako český katolík. Po zavedení rasistických zákonů byl označen za židovského míšence, ke konci války byl vyloučen ze školy a internován v koncentračním táboře v Bystřici u Benešova, kde se dožil osvobození. V poválečném Československu se stal uznávanou kapacitou na poli makromolekulární chemie.

Úryvky ze svědectví Berty Zoubkové, Erny Seykorové, Pavla Stránského a Jana Klusáka obsahují vzpomínky na budovu vinohradské synagogy.

Úryvek ze svědectví Hany Reinerové obsahuje kromě jiného vzpomínku na nouzový útulek a vinohradskou synagogu za okupace.

Úryvky ze svědectví Karla Sterna, Zdeňka Franka a Mileny Procházkové obsahují mozaiku vzpomínek na vinohradský židovský sirotčinec za okupace. Navazují na předchozí materiály tohoto souboru vybízející k diskusím o identitě, rasistických zákonech a nálepkách, které si lidé navzájem dávají. Změna jména jednoho z protagonistů těchto vzpomínek, Rudolfa Freudenfelda, který se v poválečném Československu přejmenoval na Fraňka, může vybízet k diskusím o kontinuitě protižidovských a potažmo i protiněmeckých předsudků.

Úryvky ze svědectví Karla Sterna, Zdeňka Franka a Mileny Procházkové obsahují mozaiku vzpomínek na vinohradský židovský sirotčinec za okupace. Navazují na předchozí materiály tohoto souboru vybízející k diskusím o identitě, rasistických zákonech a nálepkách, které si lidé navzájem dávají. Změna jména jednoho z protagonistů těchto vzpomínek, Rudolfa Freudenfelda, který se v poválečném Československu přejmenoval na Fraňka, může vybízet k diskusím o kontinuitě protižidovských a potažmo i protiněmeckých předsudků.

Úryvky ze svědectví Karla Sterna, Zdeňka Franka a Mileny Procházkové obsahují mozaiku vzpomínek na vinohradský židovský sirotčinec za okupace. Navazují na předchozí materiály tohoto souboru vybízející k diskusím o identitě, rasistických zákonech a nálepkách, které si lidé navzájem dávají. Změna jména jednoho z protagonistů těchto vzpomínek, Rudolfa Freudenfelda, který se v poválečném Československu přejmenoval na Fraňka, může vybízet k diskusím o kontinuitě protižidovských a potažmo i protiněmeckých předsudků.

Úryvek ze svědectví Marie Hořákové popisuje situaci v této nemocnici pohledem jedné ze zdravotních sester, ženy, kterou chránilo manželství s takzvaně „árijským“ mužem. Perzekuce těchto mužů, odmítajících rozvod s manželkami, jež byly rasistickými zákony označeny za židovky, je specificky protektorátní kapitolou historie holocaustu. Pouze u nás byli za odmítání rozvodu vězněni, internováni a deportováni do koncentračních táborů.

Úryvek ze svědectví Jany Urbanové popisuje život v jednom z takových bytů, do kterého byla s rodinou přesídlena z Mníšku pod Brdy, a následnou deportaci do Terezína.

Pomoc, kterou deportovaným poskytovali příbuzní chránění sňatkem s „árijcem“ je historiky často přehlížena. Vinohradský příběh Věry Saudkové je unikátnější tím, že deportovanými příbuznými byly v jejím případě sestry Franze Kafky, dnes celosvětově slavného spisovatele a pražské intelektuální a turistické ikony. Gabriela (Elli), Valerie (Valli) a Otylie (Ottla) Kafkovy se konce války nedožily.

Ruth Bachner recalls how her family was saved by Father Bruno Reynders who organized different locations for her family members to hide. Ruth recalls how she and her brother lived in a convent while her parents stayed in a separate location in Belgium.