Úryvky ze svědectví Karla Sterna, Zdeňka Franka a Mileny Procházkové obsahují mozaiku vzpomínek na vinohradský židovský sirotčinec za okupace. Navazují na předchozí materiály tohoto souboru vybízející k diskusím o identitě, rasistických zákonech a nálepkách, které si lidé navzájem dávají. Změna jména jednoho z protagonistů těchto vzpomínek, Rudolfa Freudenfelda, který se v poválečném Československu přejmenoval na Fraňka, může vybízet k diskusím o kontinuitě protižidovských a potažmo i protiněmeckých předsudků.

Karel Stern se narodil roku1929 v Novém Bydžově a vyrůstal v Poděbradech. Na jaře 1941 se díky možnosti studovat židovskou školu společně s bratrem stali chovanci pražského židovského sirotčince. V prosinci 1942 byli deportováni do ghetta v Terezíně. Karel přežil tábory Auschwitz-Birkenau, Fürstengrube, Mittelbau-Dora a Bergen-Belsen, kde byl osvobozen.

Úryvky ze svědectví Karla Sterna, Zdeňka Franka a Mileny Procházkové obsahují mozaiku vzpomínek na vinohradský židovský sirotčinec za okupace. Navazují na předchozí materiály tohoto souboru vybízející k diskusím o identitě, rasistických zákonech a nálepkách, které si lidé navzájem dávají. Změna jména jednoho z protagonistů těchto vzpomínek, Rudolfa Freudenfelda, který se v poválečném Československu přejmenoval na Fraňka, může vybízet k diskusím o kontinuitě protižidovských a potažmo i protiněmeckých předsudků.

Zdeněk Frank se narodil v roce 1914 v Luštěnicích, vyrůstal v Nymburce. Po smrti otce se přestěhoval do Prahy, aby dohlížel na bratra, umístěného do pražského židovského sirotčince. Za protektorátu si obstaral falešné „árijské“ dokumenty, byl pracovně nasazen v Rakousku a pod cizí identitou se dožil osvobození.

Úryvky ze svědectví Karla Sterna, Zdeňka Franka a Mileny Procházkové obsahují mozaiku vzpomínek na vinohradský židovský sirotčinec za okupace. Navazují na předchozí materiály tohoto souboru vybízející k diskusím o identitě, rasistických zákonech a nálepkách, které si lidé navzájem dávají. Změna jména jednoho z protagonistů těchto vzpomínek, Rudolfa Freudenfelda, který se v poválečném Československu přejmenoval na Fraňka, může vybízet k diskusím o kontinuitě protižidovských a potažmo i protiněmeckých předsudků.

Milena Procházková se narodila roku 1930 v Praze do asimilované české rodiny. Během okupace byla označena za židovku. Roku 1941 byla s rodinou přestěhována z Letné do rozděleného bytu na Vinohradech. Společně s dalšími ze společnosti vyloučenými dětmi se účastnila aktivit organizovaných židovskou obcí na hřišti sportovního klubu Hagibor a v přilehlém starobinci, jediném hřišti v celé Praze přístupném židovským dětem. Do ghetta v Terezíně byla deportována roku 1943 a dožila se tam osvobození.