Úryvek ze svědectví Jany Urbanové popisuje život v jednom z takových bytů, do kterého byla s rodinou přesídlena z Mníšku pod Brdy, a následnou deportaci do Terezína.

Jana Urbanová se narodila roku 1937 v Teplicích, tatínek byl lékařem. Po záboru Sudet ordinoval do poslední chvíle, poté však museli uprchnout do vnitrozemí. Maminka byla po okupaci označena za „árijku“, tatínek za žida. Jana byla považována za židovského míšence. Protože se maminka odmítala s tatínkem rozvést, na rodinu se vztahovaly protižidovské zákony. Otec si nejprve vybudoval lékařskou praxi v Mníšku pod Brdy, po udání někoho z okolí, že se jedná o židovského lékaře, se rodina musela přestěhovat na Vinohrady. Díky „árijské“ mamince byla Jana deportována do terezínského ghetta  až na sklonku války a dožila se tam osvobození.