To byla vlastně nejhorší doba, co jsme prožili, tam v Terezíně. Když se tam navalily desetitisíce starých lidí, a kdy se to všechno zhroutilo.

—Miroslav Kárný

Na koupání, to byly příděly. Na koupání, na prádelnu, na to byl jednou za měsíc nějaký příděl.

—Anna Lorencová

Řekl mi větu, kterou do smrti nezapomenu: Víš, člověk se jednou v životě dostane do situace, ve které musí sám najít řešení, a ve které se ukáže, jaký vlastně je.

—Luděk Eliáš

Řekl mi větu, kterou do smrti nezapomenu: Víš, člověk se jednou v životě dostane do situace, ve které musí sám najít řešení, a ve které se ukáže, jaký vlastně je.

—Luděk Eliáš

Tehdy jsme poprvé viděli, co ty koncentráky dál z lidí udělají. I když já sám jsem v té době vážil asi 22 kilo, ale pořád jsem byl ještě postava.

—Tommy Karas

Udělali jakousi kavárnu, kam prý jsme jako mohli chodit na kávu, dokonce byla vytištěna Terezínská měna...

—Marta Peková

Třeba měl dostat živočišné uhlí, já jsem měla živočišné uhlí v krabicích, většinou krabicích jako jsou na boty, tak si přišel s esšálkem, já vzala lžíci, nabrala jsem lžíci živočišného uhlí a dala jsem to do esšálku. Tak se expedovalo.

—Marie Sandová

Ten kdo zpíval Psa, Kočku, Brundibára, Aničku, ti se měnili, ti odjížděli transportama dál, a já, tím jak jsem tam zůstával, tak jsem vlastně pořád hrál.

—Tommy Karas

Byl tam spisovatel Karel Poláček, byl tam dirigent Karel Ančerl, který byl v Terezíně kuchařem, a vždycky nám mladejm holkám přidal knedlík.

—Lidmila Bublová

Jak došli ke konci, tak řekli postoupit, a šla ta řada další, a takhle to sčítali. Samozřejmě nesečetli nic. Ovšem znamenalo to, že nás tam vyhnali ráno asi v sedm, a domů jsme šli kolem půlnoci.

—Ota Ullmann