Úryvek ze svědectví Viktora Schwarze se věnuje náboženské identitě a popisuje život jednoho ze židovských obchodníků na Vinohradech.

George Topas describes how he prayed with his tefillin (phylacteries) every morning in the camp barracks before he was sent out to forced labor. 

Úryvek ze svědectví Antonína Sternschusse na příkladu vyloučení ze školy popisuje dopad rasistického zákonodárství na české rodiny, jejichž členové byli označeni za židy.Antonín Sternschuss se narodil roku 1925 v Sušici, vyrůstal ale v Praze na Vinohradech. Byl vychováván jako český katolík. Po zavedení rasistických zákonů byl označen za židovského míšence, ke konci války byl vyloučen ze školy a internován v koncentračním táboře v Bystřici u Benešova, kde se dožil osvobození. V poválečném Československu se stal uznávanou kapacitou na poli makromolekulární chemie.

Úryvky ze svědectví Berty Zoubkové, Erny Seykorové, Pavla Stránského a Jana Klusáka obsahují vzpomínky na budovu vinohradské synagogy.

Úryvek ze svědectví Hany Reinerové obsahuje kromě jiného vzpomínku na nouzový útulek a vinohradskou synagogu za okupace.

Úryvky ze svědectví Karla Sterna, Zdeňka Franka a Mileny Procházkové obsahují mozaiku vzpomínek na vinohradský židovský sirotčinec za okupace. Navazují na předchozí materiály tohoto souboru vybízející k diskusím o identitě, rasistických zákonech a nálepkách, které si lidé navzájem dávají. Změna jména jednoho z protagonistů těchto vzpomínek, Rudolfa Freudenfelda, který se v poválečném Československu přejmenoval na Fraňka, může vybízet k diskusím o kontinuitě protižidovských a potažmo i protiněmeckých předsudků.

The four-year project will identify and develop resources, activities and pathways into IWitness that will be appropriate and effective for teaching the Holocaust and other topics at Jewish day schools of all denominations.

Úryvky ze svědectví Karla Sterna, Zdeňka Franka a Mileny Procházkové obsahují mozaiku vzpomínek na vinohradský židovský sirotčinec za okupace. Navazují na předchozí materiály tohoto souboru vybízející k diskusím o identitě, rasistických zákonech a nálepkách, které si lidé navzájem dávají. Změna jména jednoho z protagonistů těchto vzpomínek, Rudolfa Freudenfelda, který se v poválečném Československu přejmenoval na Fraňka, může vybízet k diskusím o kontinuitě protižidovských a potažmo i protiněmeckých předsudků.

Úryvky ze svědectví Karla Sterna, Zdeňka Franka a Mileny Procházkové obsahují mozaiku vzpomínek na vinohradský židovský sirotčinec za okupace. Navazují na předchozí materiály tohoto souboru vybízející k diskusím o identitě, rasistických zákonech a nálepkách, které si lidé navzájem dávají. Změna jména jednoho z protagonistů těchto vzpomínek, Rudolfa Freudenfelda, který se v poválečném Československu přejmenoval na Fraňka, může vybízet k diskusím o kontinuitě protižidovských a potažmo i protiněmeckých předsudků.

Úryvek ze svědectví Marie Hořákové popisuje situaci v této nemocnici pohledem jedné ze zdravotních sester, ženy, kterou chránilo manželství s takzvaně „árijským“ mužem. Perzekuce těchto mužů, odmítajících rozvod s manželkami, jež byly rasistickými zákony označeny za židovky, je specificky protektorátní kapitolou historie holocaustu. Pouze u nás byli za odmítání rozvodu vězněni, internováni a deportováni do koncentračních táborů.

Úryvek ze svědectví Jany Urbanové popisuje život v jednom z takových bytů, do kterého byla s rodinou přesídlena z Mníšku pod Brdy, a následnou deportaci do Terezína.

Pomoc, kterou deportovaným poskytovali příbuzní chránění sňatkem s „árijcem“ je historiky často přehlížena. Vinohradský příběh Věry Saudkové je unikátnější tím, že deportovanými příbuznými byly v jejím případě sestry Franze Kafky, dnes celosvětově slavného spisovatele a pražské intelektuální a turistické ikony. Gabriela (Elli), Valerie (Valli) a Otylie (Ottla) Kafkovy se konce války nedožily.