Institute News

Univerzita Karlova v Praze poskytne přístup k archivu Institutu USC Shoah Foundation z Univerzity Jižní Kalifornie

V Praze je nová digitální knihovna s 50 tisíci rozhovory o holokaustu (TV Nova)

Fotografie ze slavnostního otevření Centra vizuální historie Malach dne 29. ledna 2010

Centrum vizuální historie Malach, společné pracoviště Ústavu formální a aplikované lingvistiky a knihovny Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, poskytne místní přístup k archivu Institutu USC Shoah Foundation pro vizuální historii (USC Shoah Foundation Institute for Visual History and Education), obsahujícímu téměř 52 000 výpovědí přeživších a svědků holocaustu, zaznamenaných v 56 zemích a 32 jazycích. Archiv je dostupný prostřednictvím online rozhraní, které uživatelům umožňuje prohledávat a sledovat výpovědi podle konkrétního zájmu, a to za využití indexu obsahujícího více než 55 tisíc klíčových slov.

„Zkoumání svědeckých výpovědí vnáší do historického obrazu holocaustu a jeho významu pro každou generaci zcela nové dimenze“, řekl Stephen Smith, výkonný ředitel Institutu USC Shoah Foundation. „Filmová interview uložená v archivu vizuální historie jsou živá a detailní, jde o emočně silné výpovědi, které oživují minulost a přinášejí poučení důležité pro celé lidstvo. Institut má díky projektu MALACH s Univerzitou Karlovou dlouhodobý vztah, a tak s optimismem očekáváme nové možnosti vzdělávání, studia a výzkumu, které zpřístupnění archivu v Praze umožní.“  

„Centrum vizuální historie Malach je jedinečný projekt. Jsem si jist, že bude velkým přínosem nejen pro studenty a celou akademickou obec Univerzity Karlovy, ale i pro vyučující a studenty středních škol i pro celou veřejnost zajímající se o tematiku holocaustu,“ řekl o projektu rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl a dodal, „Přístup do archivu podpoří také spolupráci a informační výměnu Univerzity Karlovy na poli společenských věd v mezinárodním kontextu. Díky zásadní roli sofistikovaného počítačového zpracování je na tomto projektu cenná i velmi úzká spolupráce mezi disciplínami tradičně řazenými do společenskovědních a exaktních oborů. Nepochybně jde i o další důkaz toho, že UK si je vědoma nebezpečí extremizmů a  nutnosti připomínat a v zájmu prevence pečlivě zkoumat příčiny a hrůzné projevy a důsledky nesnášenlivosti, rasismu a ideologií založených na nenávisti.“

Archiv vizuální historie je díky své velikosti osm petabytů jednou z největších digitálních knihoven světa, a zdrojem velmi širokého spektra informací jak pro výuku, tak výzkum. Archiv obsahuje 105 000 hodin videomateriálu – téměř 52 000 svědectví židovských přeživších, homosexuálů, svědků Jehovových, osvoboditelů a svědků osvobození, politických vězňů, zachránců, Romských a Sinti pamětníků, přeživších programu eugeniky, a účastníků soudů s válečnými zločinci.

Každé z interview zachycuje vzpomínky na události před druhou světovou válkou, během ní, a po ní, a obsahuje také záběry dokumentů, fotografií, a dalších artefaktů poskytnutých pamětníky. Průměrná délka interview je dvě hodiny. „Kromě osobních historií lidí, kteří byli nacisty označeni za židy, archiv vlastně zachycuje také celou historii dvacátého století viděnou těmi, kdo ji prožili – se všemi válkami, totalitními režimy, vlnami emigrace, perzekucí a traumaty - ale také s neutuchající vírou, že jednou se lidé z minulosti poučí,“ řekl Martin Šmok, konzultant Institutu pro mezinárodní programy, působící v Praze.  

Centrum vizuální historie Malach na Univerzitě Karlově, které je v současné době jedním ze tří přístupových míst k archivu v Evropě (společně s Freie Universität v Berlíně a Central European University v Budapešti),  se zaměří na výzkum a vzdělávání nejen v humanitních oborech, ale také na poli komputační lingvistiky a  strojového zpracování zvukových korpusů. „Samotné jméno centra, Malach, odkazuje na úspěšný výzkumný projekt financovaný National Science Foundation, zkoumající možnosti rozpoznávání řeči a vícejazyčné extrakce informací. Ten v letech 2002 – 2007 proběhl za spolupráce Institutu USC Shoah Foundation a několika dalších akademických institucí, včetně Západočeské univerzity v Plzni a Univerzity Karlovy v Praze,“ řekl Jan Hajič, ředitel Ústavu formální a aplikované lingvistiky Matematicko-fyzikální fakulty UK  (http://ufal.mff.cuni.cz/). Centrum vizuální historie Malach se nachází v knihovně Informatické sekce MFF UK v historickém centru města.

Univerzita Karlova
Univerzita Karlova byla založená v roce 1348 a patří mezi nejstarší světové univerzity. V současnosti má 17 fakult (14 v Praze, 2 v Hradci Králové a 1 v Plzni), 3 vysokoškolské ústavy, 6 dalších pracovišť pro vzdělávací, vědeckou, výzkumnou a vývojovou nebo další tvůrčí činnost nebo pro poskytování informačních služeb, 5 celouniverzitních účelových zařízení a rektorát jako výkonné pracoviště řízení UK. UK patří mezi 2 % nejlepších světových univerzit a mezi 100 nejlepších evropských univerzit. Jako jediná z českých vysokých škol se umístila v publikované pětistovce tvz. Šanghajského žebříčku (Academic Ranking of World Universities). Univerzita má přes 7 500 tisíce zaměstnanců, z toho 4 000 akademických a vědeckých pracovníků. Na UK studuje přes 51 000 studentů (což je zhruba jedna šestina všech studentů v ČR), kteří studují ve více než 300 akreditovaných studijních programech s takřka 660 studijními obory. V bakalářských studijních programech studuje přes 18 000 studentů, v magisterských 25 000 studentů a v doktorských přes 7 000 studentů. Více než 6 000 studentů jsou cizinci. Nejrůznější kursy celoživotního vzdělávání ročně absolvuje přes 15 000 účastníků. Zásadní důraz klade univerzita na mezinárodní spolupráci s prestižními vzdělávacími a vědeckými institucemi. UK uzavřela celkem 450 bilaterálních smluv a 190 mezinárodních partnerských smluv se zahraničními univerzitami.

Institut USC Shoah Foundation a jeho archiv vizuální historie
Institut USC Shoah Foundation byl založen Stevenem Spielbergem po dokončení filmu Schindlerův seznam v roce 1994,  aby sbíral a uchovával svědectví přeživších a dalších svědků holocaustu. Dnes je Institut součástí College of Letters, Arts & Sciences na Univerzitě Jižní Kalifornie (USC), a jeho misí je překonávat předsudky, netoleranci a fanatismus – stejně tak jako utrpení, které způsobují – prostřednictvím vzdělávacího využití svědectví z archivu Institutu.

Institut v rámci univerzity a ve spolupráci s partnerskými organizacemi po celém světě podporuje bádání a výzkum, poskytuje materiály a online pomůcky pro učitele, a napomáhá šíření svědectví z archivu ke vzdělávacím účelům. Kromě uchovávání již natočených interview Institut společně s partnerskými organizacemi pomáhá dokumentovat příběhy přeživších a svědků dalších genocid.  

V současné době je kompletní archiv přístupný – tedy včetně prohledávání a prohlížení videa – ve 25 institucích ve Spojených státech, Evropě a Austrálii. Archiv je digitalizován, plně indexován a hyperlinkován k indexu minutu po minutě, což studentům, pedagogům, výzkumníkům a jiným zainteresovaným osobám umožňuje přístup jak k plným výpovědím, tak i ke specifickým okamžikům svědectví relevantním pro jejich oblast zájmu a studia.   

Pro více informací o Institutu, kontaktujte Martina Šmoka na smok.martin@gmail.com.

Institut USC Shoah Foundation v České republice
V letech 1994 až 1997 bylo v Èeské republice natoèeno 566 svìdectví pamìtníkù. Dalších 656 interview bylo natoèeno na Slovensku. V archivu vizuální historie se nachází celkem 4 557 vzpomínek pamìtníkù, kteøí jako svou zemi narození uvedli Èeskoslovensko.

Ve snaze zpøístupnit rozhovory v èeštinì pedagogùm v ÈR vzniklo v rámci Mezinárodní pilotního programu vizuální historie nìkolik školních hodin, které jsou pøístupné na webové stránce Institutu, http://college.usc.edu/vhi/czech/. Hodina nazvaná Když rasismus je zákon zkoumá efekt zavádìní takzvaných Norimberských zákonù v Èechách. V partnerství s Památníkem Terezín vznikl soubor dalších dvanácti školních hodin, nazvaný Ghetto Terezín, holocaust a dnešek, který zkoumá nejen historii ghetta, ale také mnohé fenomény lidského chování. Nìkolik úryvkù z interview v èeštinì bylo také zpøístupnìno pedagogùm prostøednictvím digitálního úložištì Rámcového vzdìlávacího programu (RVP), a podobná spolupráce je plánována s dalším portálem poskytujícím uèitelùm primární zdrojové materiály, moderni-dejiny.cz.

Institut také plánuje organizovat v Centru vizuální historie vzdìlávací semináøe využívající možnost práce s archivem v reálném èase, a to pro pedagogy nejen z ÈR.

O vzdìlávacím využití svìdectví z archivu
Obsah archivu ve spojení se sofistikovaným vyhledávacím rozhraním z nìj èiní cennou vzdìlávací pomùcku pro mnohé obory: historie a dìjiny jsou pouze jednou z disciplín pro které je archiv využíván. V prùbìhu uplynulých pìti let bylo oduèeno zhruba 137 univerzitních kurzù využívajících archiv v disciplínách jako je antropologie, historie umìní, obchodní etika, anglická literatura, francouzština, nìmecká kultura, latinoamerická studia, právo, lingvistika, filozofie, politické vìdy, religionistika, slovanská studia, sociologie a genderová studia.

Zkušenosti Institutu v mnoha zemích ukazují, že médium audiovizuálního svìdectví poskytuje pedagogùm informaèní zdroj, který jim mùže pomoci doplnit, prohloubit, a personalizovat historická fakta. Institut již uzavøel øadu partnerství s vládními i nevládními organizacemi v USA a Evropì s cílem vyvíjet vzdìlávací programy a studijní materiály pro využití ve støedoškolském vzdìlávání. Výpovìdi byly integrovány do školních hodin a studijních plánù pro pøedmìty od dìjepisu, etiky a obèanské nauky po literaturu, jazyky a filozofii, vèetnì výbìrových semináøù zabývajících se holocaustem jako takovým. Kromì této široké škály využití naše partnerské organizace prozkoumaly také možnosti výuky praktických dovedností založených na audiovizuální podstatì média, napøíklad vizuální gramotnosti, kritického myšlení, a schopnosti jednoduché i srovnávací analýzy zdrojù.